"Mám sračku a horečku a jestli vůbec pojedu tak rozhodně nehodlám jít žádnej desetidenní trek", oznámil nám Bohouš den před odletem. Pardon, nerad začínám další článek tématem střevní chřipky, ale nedá se jinak - je to totiž opět informace zcela zásadní. Zapříčinila to, že z našeho pevně ukotveného plánu zbyla jenom hovínka. Někdy je to při cestování ale tak, že nemít žádnej plán, je to nejlepší, co pro sebe můžeš udělat. A teď už můžu říct, že to docela fungovalo i v tomhle případě. Takže nás maršutka vykopla uprostřed Biškeku, aniž bychom moc věděli, co dělat dál. Inu, nasměrovali jsme to do jedinýho hostelu, co jsem měl na mapě a tak začala naše neplánovaná jízda (doslova, páč jsme si půjčili auto), která nás nakonec nezavedla tak daleko od původního cíle. A abych vás neukousal nudou, rozhodl jsem se, že tentokrát budu vyprávět jenom pomocí fotek s krátkejma komentářema.
Bishkek
Den první. Výhled z hostelu. Hory v pozadí
Místní popelnice. Tehdá jsme se ještě styděli, ale později jsme ji taky využili.
Tenhle chleba nás provázel celej pobyt.
Většinu času strávíme brouzdáním po městě.
Z turistickýho hlediska není Biškek moc zajímavý.
Ale jako město pro život působí docela fajn.
Na cestě do Karakolu
Karakol je město na východě země, které slouží jako východisko pro treky do hor. Vzali jsme to jižní cestou podel jezera Issyk Kul.
Celý další den jsme strávili v naší super káře na cestě podél jižního pobřeží jezera Issyk Kul
Po cestě jsme vzali stopaře. Kdo by to řekl, že se k nám vejde ještě celá rodinka.
Na večír jsme to zakempili u jinýho menšího jezírka.
Hrdě jsme vytáhli náš filtr na vodu, pracně ji přefiltrovali a pak zjistili, že je slaná. Já bych to teda reklamoval, že to neumí odsolovat!
V Okolí Karakolu - Jeti-Oguz
Trek k ledovci Inylček
Původně jsme tenhle trek měli naplánovaný skoro na 10 dní, ale z důvodů, které jsem popisoval v úvodu, jsme si ho výrazně zkrátili tím, že jsme se nechali svézt džípem kam až to šlo. Tohle rozhodnutí mi nakonec přišlo fajn, protože by ty první dny chůze asi stejně nebyly moc záživný.
Vyrážíme na trek k ledovci Inylček, vzádu vykukuje Ťan Šan
Vypadá to sice jako sluníčko a pohodička. Ve skutečnosti pršelo asi 16h v kuse před touhle fotkou.
Brodění, postup údolím a déšť v patách.
A 16 h deště střídá 16 h sněžení
Klíčový den treku. Výstup do sedla pod Pik Vik 4000m. Cestu ve sněhu si musíme prorážet sami.
Konečně v sedle. Poprvé v životě vidím na vlastné oči 6000ky.
A To už zase klesáme dolů. Ale máme toho před sebou ještě hodně.
Na konci údolí začíná ledovec. Tam musíme dojít, abychom po něm přešli na druhou stranu řeky.
Ještě pár desítek kilometrů, pak chytnem auto a hůra do města na pořádný jídlo.
Trek k jezeru Alakol
Začínáme trek k jezeru Alakol
Ještě tak hoďku a budeme u jezera
Jezero Alakol, 3650m. Toho bohdá nebylo, aby v cíli pivo nebylo.
Jako fotogenický to tam je. Ale na výlet jsme samozřejmě vyrazili kvůli poznání a zážitkům a ne abysme machrovali s fotkama někde na internetu.
Cesta zpátky
Zpět z Karakolu jsme to vzali severní cestou podél jezera Issyk Kul.
Cesta zpátky. Kdo se nekoupal v Issyk Kulu jako by v Kyrgy ani nebyl
Po noci strávené na "koblihové pláži" jsme se rozhodli pro trochu "luxusu". Zdaleka nás přivábilo ruské kolo
... a pak už si to nepamatuju ...
TL; DR?
Tak mrkni na video.